Daňové identifikační číslo

1. Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně.
2. Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem.
3. Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační čís­lo.
4. Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor.

1. Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:
   1. označení osoby, která uskutečňuje plnění,
   2. daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
   3. označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
   4. daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
   5. evidenční číslo daňového dokladu,
   6. rozsah a předmět plnění,
   7. den vystavení daňového dokladu,
   8. den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
   9. jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
   10. základ daně,
   11. sazbu daně,
   12. výši daně; tato daň se uvádí v české měně.

…